Tak jsem si už i já konečně koupil pořádný analogový foťák. Ano, mám v záměru ve svatební sezóně 2025 zařadit částečně i focení na film jako zpestření nabídky pro mé klienty. Po více než dvaceti letech digitální éry se ukazuje, že analogová fotografie je nadčasová a má své nezaměnitelné kouzlo.
Zároveň jsem ale také upgradoval z Fujifilmu X-T3 na X-T5. A tohle bylo pro mě první focení i s tímto digitálním strojem. Na popruhy jsem si tedy připnul oba své nové přírůstky – každý na jednu stranu.
Nikon 100F je profesionální analogová zrcadlovka uvedená na trh v roce 1999, čili na konci filmové éry. Z toho důvodu na první pohled ani nepoznáte, že jde o analog, protože vypadá vlastně stejně jako digitální zrcadlovky od Nikonu. I ovládání je de facto stejné a měření expozice i ostření je automatické. Protože jsem na Nikonu skoro před deseti lety začínal, rychle jsme se skamarádili.
Koupi X-T5 jsem dlouho oddaloval (a model T4 jsem úplně přeskočil) proto, že jsem nikdy neměl pocit, že by mě v práci moje dvě T3 jakkoliv limitovaly. A stojím si za tím i teď. T5 jsem ale nakonec koupil hlavně proto, že T3 už má prostě svá léta (uvedení na trh 2018) a já byl prostě zvědavý, v čem se T5 posunula dál. Navíc po prodeji jedné ze dvou mých T3 a jedné T2, kterou mám doma úplně nevyužitou, mě to ani nestojí tolik peněz.
Ale chci, aby v tomhle příspěvku hrály prim fotky, ne text. Takže pojďme na ně. Do Nikonu jsem vložil film Kodak Gold 200 a na T5 jsem nastavil focení do JPEG + RAW. Simulace JPEG byla Kodak Ultramax 400, recept z webu Fuji X Weekly. RAW jsem zeditoval mým presetem, který de facto beze změny používám na všechnu svou práci poslední 2-3 roky.
Výsledky mě hodně překvapily…
Analog Kodak Gold 200
JPEG Kodak Ultramax 400
RAW – můj preset
Analog Kodak Gold 200
JPEG Kodak Ultramax 400
RAW – můj preset
Na některých snímcích je až neuvěřitelné, do jaké míry se filmová simulace JPEG podobá reálnému filmu. Zajímavé je, že jsem simulaci Kodak Ultramax v T3 zvolil vlastně náhodou, protože jsem si ji večer ve foťáku nastavil po tom, co jsem se na X Weekly dočetl, že jde o nejuniverzálnější simulaci pro indoor.
Analog Kodak Gold 200
JPEG Kodak Ultramax 400
RAW – můj preset
Po vyvolání filmu a přiložení fotek vedle sebe jsem se divil, jak moc jsou si některé fotky podobné. Až pak jsem si uvědomil, že Kodak Ultramax 400 je vlastně velmi podobný film jako Kodak Gold 200 (který jsem měl reálně v analogovém foťáku). Mezi filmy Gold a Ultramax asi jsou nějaké rozdíly v barevnosti, ale spíše jen drobné. Hlavní rozdíl těchto dvou filmů spočívá v hodnotách ISO (200 VS 400).
Analog Kodak Gold 200
JPEG Kodak Ultramax 400
RAW – můj preset
Největší rozdíl mezi fotkami z analogu a digitálu podle mě nedělá ani tak film versus digitál, ale mnohem spíše optika. Fujifilm XF 35mm f/1.4 R hravě strčí do kapsy Nikkor 50mm f/1.8 D. Samozřejmě je to znát i na ceně těchto dvou objektivů, Fujinon stojí asi třikrát tolik. Ale i na to, jak levný je tenhle Nikkor, jsou výsledky pěkné. Myslím si, že v budoucnu si Nikon 100F zasklím něčím lepším. To tělo si to rozhodně zaslouží.
Zde ještě galerie další fotek pro vás– mix analogu a digitálních fotek.
Analog Kodak Gold 200
JPEG Kodak Ultramax 400
RAW – můj preset
Analog Kodak Gold 200
JPEG Kodak Ultramax 400
RAW – můj preset
Analog Kodak Gold 200
JPEG Kodak Ultramax 400
RAW – můj preset
Analog Kodak Gold 200
JPEG Kodak Ultramax 400
RAW – můj preset
Analog Kodak Gold 200
JPEG Kodak Ultramax 400
RAW – můj preset
A na závěr ještě všechny fotky z analogu
Tady si můžete prohlédnout celý vyvolaný film. S radostí prohlašuji, že mi opět vyšla všechna políčka. Aby ne, vždyť se s Nikonem 100F fotí samo!
Máte dotazy? Napište mi!
